Quimbaya sane

Teliz mal Wikipedia.
Quimbaya ~ Patectolafe sane ke Kolombia

Quimbaya sane ( ok mikratum ) tiyir amerindiafa sanelia loote irubayasa koe refa Caldas winka isu Risaralda isu Quindío iste Kolombia, koe Andes gola.

Abdi espanafa olgalicura, Quimbaya sane tiyir dalafe izvafe sane iste refa Kolombia talte cosxo ke Muisca sane. Banugale inafa olkikafa ota uldinenon tiyir vas 60 000. Voxen kadimion woda pizon illaumayar larde bak 1639 anton wan tiyid 69 Quimbaya grelt ( ika mon 200 weti tanoya decemda ba olgalicura ).

Inafa zavzasa ota vas 94 saneik bak 2018 zo otulayar.

Quimbaya sane tir vuwafe gu vegungafe Muisca mikrasane isu Guane isu Chitarero.

Tawavo[betara | va krent betá]

Sedme DANE enkopaf kizey, bak 2005 [1], ironokafa Quimbaya saneliama tigid :

Izvon, irubaxo ke Quimbaya sane isu seltay nelkon tiyid :

Izva[betara | va krent betá]

Evlara is pilkomodara[betara | va krent betá]

Taneafa opafa vestara va rawaopaf debak tici XIX-eafa decemda zo bokayad. Toloya rekola zo pilkomodad : bata abditcafa ( moni VI-VIII-eafa decemda ) is bana gavefa ( VIII-XVI-eafa decemda ). Bata gu zalera va dalon tawamidusa blirinda is ckane dum warzera va trocadayxa is jera va yanta zo katcalar.

Drunara va lanyon debak va ayafa tigira mali kunda nedid. Soe noeltafa vayara danedid da Quimbaya saneik moni oxam 1300-e lentuon artlaniyid ise va runda ke yone savsafe sane grunyofase va moava is kuritca nariyid.

Lana rawopafa muka ke bata gola yofteyena gu « Quimbaya araya » tire tid ke amidafe sare isu sane : Quindo araya iku Buga iku Carrapa iku Anserma.

Quimbaya araya bak XVII-eafa decemda awiyir.

Cosxo[betara | va krent betá]

Abdi artlakira ke espanaf tolgenisik, Quimbaya araya vawale Fadaf Barkril tigiyir, trabe koe refa Caldas winka isu Risaralda isu Quindío is dere valente Valle del Cauca winka. Bato cosxo tite runkaf Nevado del Ruiz tculk tigir.

Skapa[betara | va krent betá]

Blison koe zakodafo lidawickaxo, Quimbaya saneik va jontika ruxinda romiduyud : irk is fekra is tadlaka. Va warzeks ke kuksafa onara dere malestuyud ise tiyid koltmidusik is iltaalmidusik. Va sebeka dimnariyid ise va cupa ta yantanyofara epuyud. Sulemafa tcabanera va zveri is libol is wocoldunol is ape tueskol is vaeskol is warkundol is bresitol is stukol ostik tiskayar. Myot is bruxa ta epura va vage is ingaxa zo malsaveyed.

Quimbaya saneik va rotuvapafe yantanyofase ckane voneyed, i va ckane ta divoksera va moava is zinera gu lut ( ton tumbaga vangluyaks kum lut vas anton 30 %, kiren bana yanta koe sinafa gola someaultover ) numaz nyofara. Jontika moavanyofaxa zo kosmayad ise koe kolombia tcila ( tulon koe Tcila ke Moava koe Bogotá ) re tigid. Ostik Quimbaya ordyolt icde jontika olkotca trasiyina koe bata gola zo faver kore me tid ke bata mikra iku sare. Moava div voak nelkon tiyir. Moavakirafe bixe kan intafa xeka tazukon gu razekot zo eskelayar. Lan vegungaf grelt, suxason va lirdap koe kawoda, va moava divokseyed. Jera va kawot kan vuka rundayana moe suken tey zo sopuyur. Yanta abdi mukafa artazukara gu mucugakorafa cepta kum rapor zo tanameyayar.

Quimbaya saneik va afiasa punta divokseyena gu pie, is oksi ( nelkon moek kum kilta ), is eip divokseyen kan tuidulara gu lavotafa voa ostik warzeyed. Eip do lanyone vegungafe sane iku sumefe zo vindayar. Eip is rizo va slasira va atela jupayad. Voldum yantaxa, nope lidawickaf gropeem ke bata gola banman warzeks arti ironokaf decemdatum abicote zo nendoyeyed. Va diuzafa doca kotunon felileyed, malsaveson ta vreda is liziba is kabuxa is vegedura va za is andusiki. Wal sint is aryona mikra givirnayad, tulon kobureson va kabay mal Pacifika krimtaxo numaz askedason va kalka is kru.

Araya is orpa[betara | va krent betá]

Grustara ke Quimbaya sane tir ton mon decemoyo okilaxo ; koto tir dem mon 200 grelt. Saneliafa ota abdi espanafa tolgenira uldinenon tiyir vas 60 000 olkik. Mona tiyid anamkafa dem kepaita kum pietoa is diuzafa azwa.

Sin va bregara is caxura vetcoyeyed. Va jontika naboxinda buneyed. Naboxa vas firviks ( tulon ilkafa xa is bliga is ervo ) gidogiskiyid, dositatason va swava ke awalkik ko warzafa tamava. Jontika moavaxa ke sinaf seltay is trocadayxa koe to bato caxafo ximxo loote tigiso koe tuwavafa betsava isu arula zo trasiyid.

Quimbaya saneik va ayafa taka ton despert kougayana gu nuk gikabdunediyid. Bata ksubera runi artlakira ke espanaf olgalicusik vudesitison laumayar.

Olgalicura[betara | va krent betá]

Espanafa olgalicura va Quimbaya cosxo bak 1539 tozuweyer. Waroldon encomienda bolk zo rewayar. Bak 1542 taneafa exura dilizeyer aze toleafa lozolonafa bak 1577 ; bata exura surtenon tenuweyed. Numazon Quimbaya sanelia di illaumayar : bak 1559 55 % okilaxo al griawiyid. Poana kobara is malesturaja is akola az tere geja ke Pijao sane kev espanik tsalayad. Bak 1628 ant 69 grelt zo otulayad solve bak 1539 tiyid vas 20 000. Turendayan taway titi XIX-eafa decemda gan lentuf barnik kaikion gin zo kereleyed. Moni 1850-1860 taneafa mikropafa vayara zo sanegayad numazen jwapa koe sinafa savsafa naboxa kadimion zo kosmayad.

Gadakiewega[betara | va krent betá]

Wiks va Tcilaxe ke Moava koe Armenia

Quimbaya Tcila ke Moava ( Museo del Oro ) bak 1986 koe ArmeniaQuindío ) zo taneasteyer. Va 390 moavaxa is 104 trocadayxa is 22 raporaf balumaks is yona gretcayana intaxa is oksifa muka tulon kabdunedir.

Moavaxa[betara | va krent betá]

Trocadayxa[betara | va krent betá]

Quimbaya
Patectolafe sane
Moavafa kudja va abdiespanafe Quimbaya okilikye
SANELIA
  Kolombia 94 ( 2018 ) [2]
KIRA
Ava † Quimbaya
( Chibcha aveem )


Vuestexa[betara | va krent betá]

  1. DANE (2005) Vedeyafa saneliafa otulara.
  2. DANE (2019). Población Indígena de Colombia. Otulara ke 2018 (Bogotá: Departamento Nacional de Estadística, 16/09/2019). Rupeyen ba 28/07/2020.
 Patectolaf saneeem ke Kolombia 
Arawak aveem AchaguaBanivaKabiyaríTarianoKurripakoWayuuWenaiwikaYukuna
Barbacoa aveem AmbalóAwáCoconucoGuanacaKizgóMisakPastoTotoró
Bora-Witoto aveem BoraMirañaMuinaneOcainaNonuyaUitoto
Kariba aveem KarijonaYupka
Chibcha aveem ArhuacoChimilaChitareroGuaneKankuamoKoguiKunaMotilón-BaríMuiscaNutabeQuimbayaTaironaUwaWiwa
Chocó aveem ChamíEmberáEmberá DobidaEperara SiadiparaKatíoWaunana
Guahiba aveem AmorúaChiricoaGuayaberoHitnuKuibaMacahuanMasiguareSikuaniTsiripuWipiwiYamalero
Makú aveem HupduJupdaKakuaMakúNukakPuinaveYuhup
Peba-Yagua aveem Yagua
Kichwa aveem IngaKichwa
Sáliba aveem PiaroaSáliba
  Tinigua pamigua aveem   Tinigua
Tucana aveem BaraBarasanaKubeoCoreguajeDesanoKarapanãLetuamaMakaguajeMakunaMatapíPiratapuyoPisamiraSionaSirianoTaiwanoTanimukaTatuyoTucanoTuyukaWananoYaunaYurutí
Tupí aveem CocamaYeral
Bumafa ava AndokeBetoyeKamsáKofánMapayerriPijaoTikuna
Mepulana ava Andaquí saneCalimaMokanáNasaPancheQuillacingaYariYaruroYuriYanaconaZenú