Rivebol (Ovibos moschatus)

Teliz mal Wikipedia.
Rivebol Va tiyara di terektal
Ovibos moschatus
giltafa pulara
Bliind   Animalia
Dansok Chordata
Volveydansok Vertebrata
Pula Mammalia
Volveypula Theria
Tolvolveypula Eutheria
Veem Artiodactyla
Yasa Bovidae
Volveyyasa Caprinae
oxi
Ovibos
de Blainville, 1816
katca
Ovibos moschatus
Zimmermann, 1780
kira
Abrotce   cugon 2.30 m-
Aldo 200 - 400 kg-
Ault 10 cm-
Sinka werd is ruxa
  Tuveli icde Sulemopa 
Tigira ke katca koe Amerika

Rivebol (Ovibos moschatus) tir tana moukolafa katca ke Ovibos oxi vey Bovidae yasa ( Caprinae volveyyasa ) ke ARTIODACTYLA veem.

Gan Zimmermann bak 1780 taneon zo pimtayar.

Pimtara[betara | va krent betá]

Rivebol va figafa lidawicka abdualbar nume nendason gu fent va vaf is baynaf im al voner.

Inafa berga sotir trelafa is prantafa, dem wipin ralk moe metsa ; taka tir pwertafa is mantafa, dem jaftolkoraf pezay is adalaf noleem : kota nola male omava ke oria sotigir, tir ton azekaf tazuk mone pezayekwa az ticlivafa tiora. Inaf im gitir orikalerkaf.

Rivebolya va tanoy oc arti ocagera vas mon anyustoy aksat gimalnazbar.

Mesiakraf gu fent[betara | va krent betá]

Vaf baynuk ke rivebol ( Ovibos moschatus ) gu nustuca ke fent sostar, koe moekote ginobana lofentunafa gola ke naelafa lenteka. Bak saz vas -27°, arti sanoya wexa, yankasabesiki platini ko myot va +2° bazer ! Rivebol tir paaslenackaf kev noldotcek ise sotir antaf moukol rodezavzagis kev lopof noldot. Batdume mo lindafa krimpa va riafa sinka rotaneyar, liz nolda tsentena gan suka isker da riaf werd isu tij rotawid. Remi noldotcek, milgik gee suka is aname riveboloceem losiakraf gu fent va sint katanad. Guazafe rivebolye va rundaja kereled aze remi konak viel batinde venkon zavzagid. Myot ke rivebol tir kum abrotcaf imtum atris vomi lofentaf cadim ; fentugalon im ke geak kale kriza gitir. Valeveon saya va keskotapafa sostasa bada tuke vuca tazukar.

Yorda ke okilik[betara | va krent betá]

Rivebol dene tum dem tevoy ik anyustoy olkik ( cugon tol-sanoy ) gilton blir, i dene tum dem toloya ok baroya sulemya is abic oc is tanoye milgikye tise okilik rubas va musuca ke milkava. Viele idatcol vanvulted, pune va tumolkeem kabelcar aze taneon malplatir.

Titsuyafa nolda nutir dalafa volnaca ke bat alnaf veotes dunol kire tatcer da in va werd estutuson rovansar ( idulugalon va toa ke klodafa dzopoka isu anga gu sinka giloplekur ).

Batugale, rivebol koe Nunaata is abica ewala ke arktikafa Kanada dum Ellesmere ewala isu Graham isu North Devon anton wan lapter. Koe lanyona gola dum taltefa krimta ke Hudson bira, vugote lapter. Bata prantafa govitolinda koe Alaska tcon dimon zo koplekuyur radimida gan ayik zo tcabanerseyer nume zo awalkopeyer.

Ewavak[betara | va krent betá]

Vexala dem apteem[betara | va krent betá]

Sedme Mammal Species of the World (siatos ke 2005), bata katca tir aptiskafa.

Pulasa vuestexa is xantaza[betara | va krent betá]

  • (en) vuest- : Mammal Species of the World (v- 3, 2005) : Ovibos moschatus (Zimmermann, 1780)
  • (en) vuest- : CITES : Ovibos moschatus
  • (en) vuest- : UICN : katca Ovibos moschatus (Zimmermann, 1780)
  • (en, fr) vuest- : ITIS : Ovibos moschatus (Zimmermann, 1780)
  • (en) vuest- : Tree of Life Web Project : Ovibos moschatus
  • (en) vuest- : Catalogue of Life : Ovibos moschatus (Zimmermann, 1780)
  • (en) vuest- : Paleobiology Database : Ovibos moschatus (Zimmermann, 1780)
  • (en) vuest- : Animal Diversity Web : Ovibos moschatus
  • (en) vuest- : NCBI : Ovibos moschatus

Ara vuestexa[betara | va krent betá]

Kotavafa vuestesa xantaza[betara | va krent betá]


  Yaseem is oxieem ke Tollubekdunol (Artiodactyla)
Wafibol (Suidae)Testol (Babyrousa)Wafomol (Hylochoerus)Faol (Phacochoerus)Wafokol (Potamochoerus)Wafibol (Sus) | Stukol (Tayassuidae)Stukol (Catagonus)Stukol (Pecari)Stukol (Tayassu) | Troskol (Hippopotamidae)Troskol (Hexaprotodon)Troskol (Hippopotamus) | Cwol (Camelidae)Cwol (Camelus)Pratcol (Lama)Bawazol (Vicugna) | Nefasatol (Tragulidae)Nefasatol (Hyemoschus)Nefasatol (Moschiola)Nefasatol (Tragulus) | Nefasesatol (Moschidae)Nefasesatol (Moschus) | Wocol (Cervidae)Cpogol (Alces)Cpogudol (Blastocerus)Faldol (Capreolus)Wocukol (Hippocamelus)Faldukol (Mazama)Wocokol (Odocoileus)Wocumol (Ozotoceros)Guayol (Pudu)Bedakol (Rangifer)Kaxtanol (Axis)Wocol (Cervus)Wabol (Dama)Akusumol (Elaphodus)Wocol (Elaphurus)Akusumol (Muntiacus)Wocol (Przewalskium)Wocol (Rucervus)Wocol (Rusa)Faldimol (Hydropotes) | Kinzol (Antilocapridae)Kinzol (Antilocapra) | Kustrol (Giraffidae)Kustrol (Giraffa)Zuxol (Okapia) | Jaftol (Bovidae)Putcudol (Aepyceros)Eyundukol (Alcelaphus)Keyol (Beatragus)Eyundol (Connochaetes)Keyol (Damaliscus)Putcol (Ammodorcas)Putcumol (Antidorcas)Putcol (Antilope)Putcol (Dorcatragus)Rayol (Eudorcas)Rayol (Gazella)Rayol (Litocranius)Surbol (Madoqua)Rayol (Nanger)Surbol (Neotragus)Surbol (Oreotragus)Surbol (Ourebia)Rayol (Procapra)Surbol (Raphicerus)Sustol (Saiga)Gartol (Bison)Jaftol (Bos)Asfarol (Boselaphus)Ayadol (Bubalus)Inkematol (Pseudoryx)Ayadukol (Syncerus)Frempol (Taurotragus)Asfarol (Tetracerus)Putcuvol (Tragelaphus)Blizdekol (Ammotragus)Deaxipol (Budorcas)Deaxol (Capra)Rivol (Capricornis)Rivol (Hemitragus)Rivol (Naemorhedus)Rivukol (Oreamnos)Rivebol (Ovibos)Blizdol (Ovis)Nevoyukol (Pantholops)Deaxukol (Pseudois)Nevoyol (Rupicapra)Putcuxol (Cephalophus)Putcuxol (Philantomba)Putcuxol (Sylvicapra)Putcungol (Addax)Putcungol (Hippotragus)Putcungol (Oryx)Putcukol (Kobus)Putcukol (Pelea)Putcukol (Redunca)