Aller au contenu

Milada Horáková

Teliz mal Wikipedia.
Milada Horáková
1901-1950
Ceskaslovenskaf acagisik is gaderopik

Milada Horáková koe Praha koe refa Ceska ba 15/12/1901 kobliyir aze ba 27/06/1950 koe mila widava zo klibuyur. Tiyir ceskoslovenskafa gaderopikya is seltevaf krinanik. Arti jiz nope relmera is skujera zo xonukalanzayar. Bat jiz tiyir loeke ordapaf gu rekola ke stalinevafa rujara koe Ceskaslovenska.

Ina tir to tana riafa ayikya klibuyuna koe Ceskoslovenska ise nope wontuca is takreluca is volxaara tove malyesik, gu tan gijaf likesik acagis va doevafa torkeva zo kagruper.

Milada Horáková bak 1901 dene glastedafa yasa koblir.

Dene Karlova kotla ke Praha va rokopa vayar numaze bak 1926 zo dobar aze koe dotaxe ke Praha dene zanela ta seltafa nendara kobar. Bak 1929 vanpir bewik ke ceskaslovenskafo vedeyafo seltafo pako.

Kadimi tolgenira va vo gan Nazi Germana bak bareaksat ke 1939, va acagis lizo denfir aze bak 1940 gan Gestapo ardial zo soper. Bohuslav Horák yerumanikye tise fiuntaf felusik dene ceskoslovenskaf olyak gan Nazi vertuma dere zo kostoler. Bak 1944 ina zo xonukalanzar voxazen gakera gu flintafa anyustda zo nuner nume ko avplekura ke Theresienstadt az konako gemanafo stolexo zo rezgaler.

Mali tunuyara bak 1945 va gaderopafa blira kanarir. Bak 1946 gu krinanik den Vedeyafa Koka zo libur, voxazen arti tolda nope kevsokara ke Praha va bat play griflir. Va tegira ke Pirdot ke Ceskoslovenskaf Ayikyeem zabduyun gan Františka Plamínková tuwarzar ise vanpir taneagadesik.

Ba 27-e ke pereaksat ke 1949 zo soper ise gu urbera lavetrovgasa va doevafa vertuma zo koridar. Yerumanik va ardial rovodivvawar aze ko Taltefa Germana lajupotcer.

Gaderopaf jiz

[betara | va krent betá]
Jiz va 12 ke Praha (1950)

Jizanik

  1. Milada Horáková — Xonukalanzara
  2. Jan Buchal — Xonukalanzara
  3. Záviš Kalandra — Xonukalanzara
  4. Jiří Hejda — Parmafa stolera
  5. Antonie Kleinerová — Parmafa stolera
  6. František Přeučil — Parmafa stolera
  7. Josef Nestával — Parmafa stolera
  8. Bedřich Hostička — 28-dafa stolera
  9. Zdeněk Peška — 25-dafa stolera
  10. Jiří Křížek — 22-dafa stolera
  11. Františka Zemínová — 20-dafa stolera
  12. Vojtěch Dundr — 20-dafa stolera

Arti tolda radimi Kevsokara ke Praha is korotira ke Seltevafo Pako, turestanon gan sovietaf pirdasik, konak tulaf jiz kev rotis kevlik zo grustad, i kev tulon korobik tikiyis vas sanerotifo pako ke waligejugal.

Doevaf gaderopaf ardial va Horáková is san-tanoy ar korik lasukoridar, vegeduson va rietova urbesa va ceskaslovenskafa soka is doevafo pako.

Jizara va ina is duskik ba 31/05/1950 tozuwer. Moe starka dem buntunik tid : Jan Buchal, cenkas fayik ; Oldřich Pecl, yantanyofas rabik ; Záviš Kalandra, felusik is bewik ke doevafo pako bak 1930-e sanda vox divlapuyus nope trotskieva is malyopara va jizeem ke Moskva bak 1930-e sanda ; Jiří Hejda, savsaf rabik ; Antonie Kleinerová, savsafa krinanik ke PSNT ; František Přeučil, felusik ; Josef Nestával, ristusik ; Bedřich Hostička, suteptik ke Pako ke Ceskoslovenskafo Pako ; Zdeněk Peška, kotlaf tavesik ; Jiří Křížek, aluteik ; Františka Zemínová, felusik is savsaf krinanik ke PSNT ; Vojtěch Dundr, savsaf suteptik ke PSDT.

Doevafa rictaga va « tulaf » jiz kuranid, i va jiz gundaf gu tel ke Sovietaf Karlerugalap ke 1930-e sanda, numen va ozodik ke Moskva rozer. Jiz sedme « lan nios » abdiegayan is gotus va dulzera is ronkura ke buntunikeem dilizer. Lan divokseks ke jiz bam zo sumewid. Amuzera va varuca ke sumewiyin ewaveem radimi Piakofa Artowara monedir kane doevafa urayara is nubokera va ewava sopuyud.

Horáková gu rietava va int gusagar ise va malyeruk moliker kore gruper da batcoba va rotisa tuaxara va tcuxa tupinar. Bal jiz, valey ina, Přeučil is Buchal is Kleinerová gu kevafa vajolexa va int kalrojud. Milada Horáková kev doevaf malyesik vol takomar :

« Va coba tisa minia al keyaksepet. Kiren jinaf tegireem gan minia zo dandayar. Govekalí da Sokafa Tumusara is yona intafa vila va keuca buiveteson va jin loeke al exaksad, solveon al tiyí leeke keaf, kaiki toleaksat ke 1948 ugale co zo kevbuiveyé da tizaca is volmalyaca xantafa gu jinyona tegira co tiyid geltrafa ok ugalorafa. Co rotuxar ede co kalí da al betawé ise co tí ar kontel ise co al miniarú. Batcoba me tiyir ageltafa mei teldafa. »

— Milada Horáková

Lanzara tiyana ba 08/06/1950 tid boksafa : xonukalanzara balemon zo tiyar, isen parmafa stolera balemon, isen arak gu rusagafa stolesa gakera. Boksuca ke lanzara va saneg bam soe lemister, kiren to taneatomon ayikya tisa kaelaf gadik ke san-tevdaf sardik gu vrayara zo lanzar. Nekev walvedeyafa tixara askoasa va korobik dum tulon Albert Einstein is Winston Churchill is Eleanor Roosevelt, is vedeyafa tixara do Vlasta Kálalová, i nekev tixara zobesa va speranta kucilara is umbedara atoena pu Gottwald taneagadesik, Milada Horáková is baroy dolanzanik ba 27/06/1950 koe Pankrác flint koe Praha zo vrayad.

Radimiawalkafa dimrokara

[betara | va krent betá]

Tcuxa ke 1950 bak teveaksat ke 1968 xuton gu Imwugal ke Praha zo kuideyer, voxen nope tolgenira va Ceskaslovenska gan doevafa ervolia ke patecta ke Warszawa diliuk bak anyusteaksat ke mil ilanacek, dokotafa dimrokara va malsetikera va Milada Horáková gan ceskoslovenskafa soka to bak oxam 1990 zo tiyar.

Jizara va Ludmila Polednova

[betara | va krent betá]

Ba 07/11/2007, Ludmila Brožová Polednová tiyisa malyesik bal jizara va Milada Horáková, gu anyustdafa stolera nope kobavera va jonbalemafa adjubera zo lanzar. Nope visa danda is anyust-san-tevdafa klaa, ko flint me zo stakser.

Ba 09/09/2008 sperantayan yarduks ke Anaf Tregul ke Plzeň va ina gu tevdafa stolera zo lanzar. Ko aptaf flint stoles va guazaf gomilasik zo arburer.

Radimi dimpira ke saneroti, kaatoesik va doevafo pako gu pisonara va Milada Horáková meviele al parad.

Milada Horáková

Milada Horáková

 Koblira  25/12/1901,
 Praha, refa Ceska
 Awalkera  27/06/1950,
 Praha, refa Ceska
 Vedeyot  Ceskaslovenska  
 Eba  Acagisik, gaderopik
  Fli is bifa  
  Tuveli icde Izvopa