Konolesik vund (Tolteca)

  Tuveli icde Izvopa 
Teliz mal Wikipedia.

Gestaf siatos ke Tolteca izva[betara | va krent betá]

Izva ke Tolteca sane cugote tir vundafa. Iskeyena cugexa tid evliskafa isen remi jontika tanda vayara ke opik belcon tiyid meelimafa is volsafa. Taneon trakuyut da Tollan kelu ton Teotihuacán tiyir, bata sazdara di nijuyur rolafa. Azon vugon san-toloy amidaf debak wetceon zo pilkomodayad. Re grupet da inu to koe Tula koe Hidalgo mexikaf galdolk tigiyir. Pakap ke bata ikasetikera tir kiren vund ke Tolteca sane gan Azteca sane stekeon di zo galbuyud.

Sedme batyona nega, Tolteca sane lentulaniyise va intaf wid koe arulafa gelawa koe Culhuacán exoneyer. Ce Acatl Topiltzin Quetzalcoatl va mona « kum dilgava ik batakaf ok ukaf kuld ik frolga is kulafa bruxa » koe Tula vegeduyur. Inafo gazaxo tiyir enakoydaso nope kiltaxo is irkxo is flecaxo, is aultovesa sinka eke Tolteca widik va kolavara kan anteyan irkksent tuidulayad.

Gazon gu Topiltzin-Quetzalcoatl, Tolteca saneik va perak is zveri is bord anton wetayad. Firviks tiyid kum imwa isen sin do vegungikeem dilifamon bliyid.

Bata tama va zidera ke lorik imaxus va ayafa takra lazavayar. Batdume sin va diolik stakseyed, i va diolik posatas va Topiltzin-Quetzalcoatl kan tujovasa is tugodjasa ulida. Nope keska ke bata mala, in va yikya stakseyena gan Lorikya ke Tresera is Renarura walikrayar, numen batcoba va sinyona gertafa fuxara empayar ise va tuvel mu Tezcatlipoca Lorikye ke Geja fenkuyur. Bana ina va patecta kle di rovanstujer. Amidaf siatos ke bata nega pebutuson va vilara va Tula dere zo faveyed.

Lanzan nope jugemera[betara | va krent betá]

Topiltzin-Quetzalcoatl va radimiikaf enk di dikiyir ; kotbat alubsantoldon dye gazayar, trabe bak jijacek ke isteamerikafa jarafa doca. Bak sinafa gazara, titaytcura ke Tula merizeweyer. Rodcek sokiyid, lesko va irk vumbeyed, tey ticu kelt lubeyer. Huemac ironokafe gazikye tiyir kosaf gu kevtiura ke Tezcatlipoca. Voldum Topiltzin-Quetzalcoatl, Huemac me al djolerafuxayar. Inafa caldafa nazbeikya va kot jukusik al vewayar. Tezcatlipoca va Toueyo diolikye mo dolexoviga ke Tula kle stakseyer, xialason va jiadara va gazara ke Huemac.

Toueyo wetce dolesik va culo va int atoeyer, nume dum kot tawadayaf pisusik va meke vage diskiyir. Nazbeikya ke Huemac rotion gu Toueyo re tiyir, va inafa iba wiyir nume toz jugemeyer. Ko kraba ke berma gelbeyer, va kota fa drasuyur, va sinkara vewayar numen inafo alto toz adeeyer. Inaf zanisik va lazava pu Huemac alutayad, eruson da in va olyastera ke Toueyo di tenayar. Gazik va ino ko berma bam rozayar aze va nazbeikya guon kokureyer.

Azteca saneik va vunda va Huemac malsaveyed, pebutuson va atitsura ke Tula. Huemac va tanafa nazbeikya pu diveik al kokureyer, i pu opelaf pisusik va culo. Nope bata kurera gu bewik ke valevafa mava, pune va oluaf yasikeem ke Tolteca gazikeem joayar. Batinde va tolgenira va Tula gan Azteca sane tumalyayar, i gan Azteca gejik vilayas va widava malblisitison va atayera va Quetzalcoatl fotiyis xantumik ke Azteca gazikeem.

Beka benelaf pak ke batyona nega nutir ke gestaroti icde yordara ke Azteca saneik, pilkovon icde inafa nafaluca, rawopaf orig va koef mulos sollipayas va Tula nugruyed. Tcakera wal gertafa atayera kaatoena gan Quetzalcoatl is roti ke sayakaf okilik rictulon gu Tezcatlipoca, va rigot ke evafa koboda dire dilizetesa koe Tenochtitlan Azteca kelu dafur.

Vuestexa[betara | va krent betá]

  • Atlas Historique de l'ancienne Amérique, Norman Bancroft Hunt, Thalamus Publishing, 2001, ISBN 274342192-4


 Tolteca Araya 
Tolteca saneTulaTolteca gejafa mavaDivlizera ke Tolteca saneChichén ItzáKonolesikaf vund